Dříve jsem se vše snažil dělat obráceně: Domníval jsem se, že se musím co nejvíc rozkrájet a rozdat a teprve potom mě vlastně všichni uznají a ocení. Mýlil jsem se. Nikdo mně to neřekl, přesvědčil jsem se o tom postupným poznáváním sama sebe.
Vládci Síly (studenti) mi ukazují, že můj Proud Síly nikdy nevyhasne. Všichni Vládci Síly (studenti) jsou úžasní, důvěryhodní a milí, vzácní lidé, kterým záleží na smyslu života společenství. Píši svoji osobní zpověď, protože ŽIVOT je dar a Vládci Síly mi dávají obrovský smysl.
Jakákoliv slova ani okrajově nevystihnou úžasnou hloubku mého prozření a znovuzrození. Nabytí sebedůvěry a schopnosti získávat informace zevnitř sama sebe, a nikoliv zvenčí, otevření možnosti být denně o krůček lepším člověkem, milujícím manželem a skvělým otcem, přínosem pro své okolí.
Dříve jsem jen hledala samu sebe a přemýšlela nad tím, čeho všeho bych chtěla dosáhnout, co vše dokázat a poslouchala ostatní úspěšné lidi, jak mi vyprávěli o tom, že je to velmi jednoduché, že si stačí říci vesmíru a vesmír splní všechna naše přání. "Vždyť já vím, co chci a přeji si to už dlouho..." zněla vždy moje odpověď. "Musíš si přát správně..." zněla odpověď oněch lidí.
"... Štvrtý deň. Môj vnútorný pozorovateľ zostal trvale aktívny, medicínske poznanie lekára, psychiatra zostalo v rozpakoch, pretrvávala potreba nájsť odborné vysvetlenie neobvyklého javu, niekde na internete. Mal by som mať podľa poznatkov medicíny minimálne poruchy koncentrácie, pamäti, možno už známky psychotickej alterácie. Štvrtá noc bez spánku. Potom piata, šiesta, siedma a - ôsma!! Bez zreteľnejších známok vyčerpania telesných alebo duševných funkcií... "
Já mám prostě pořád pocit, že jsem objevila domov. Že přesně tohle jsem celý život hledala, ale cítila jsem se hodně sama, potkávala jsem lidi, co mají některé společné rysy, ale nikdy to nebylo tak čisté a přesně vydefinované, jak mi přijde v Láskyplném Světě, ta cesta mi dává takový smysl!
V posledních letech se v ČR roztrhl pytel se semináři, které v nás mají více probudit ženskost či mužskost (či mužnost). Musím hned ze začátku napsat, že jsem žena, a tak budu většinu času mluvit ze svého pohledu, který je ale 100% aplikovatelný i na tu část populace, která není zevně obdařena nahoře, nýbrž dole. :)
Chtěla bych požádat o váš názor na situaci, která mě přivedla k výběru právě těchto vlastností, a radu, jak se v těchto situacích správně zachovat. V práci máme kolegyni, která je velmi negativní, lidi křivě obviňuje z různých chyb, přede všemi je shazuje a má pocit, že jí všichni dělají naschvály. Jak to mám zvládat?
Ještě před pár minutami nám přišla meditace jako to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat, a teď si myslíme, že je lepší jít umýt nádobí. Proč vyhrála najednou zcela protichůdná myšlenka?